Zalesněný ostrov lemovaný dokonalými plážemi, k jehož divoké kráse patří žulové balvany. Dlouho byl zapomenutým klenotem hozeným do tyrkysového oceánu. Kdysi sem byli lidé posíláni do vyhnanství, dnes si přejí, aby z tohoto ráje nebyli vyhnáni. Nikdy. Nachází se čtyři kilometry od ostrova La Digue a cesty sem vedou dvě. Zvolit můžete dvacetiminutový zážitkový let helikoptérou z Mahé či plavbu v motorovém člunu z ostrova Praslin. Félicité je francouzský výraz pro blaženost. Do tohoto rajského exilu byli vysíláni nepohodlní kriminálníci, mezi nimi i ti, kteří se pokusili o atentát na Napoleona, či sám malajsijský sultán Abdullah z Peraku, obviněný z vraždy britského občana Jamese Birche. Sultánovy exilové roky započaly roku 1877, nebyl ale žádným osamoceným vězněm. Na Seychely ho doprovázela početná družina zahrnující jeho děti, manželky a služebnictvo. Nedlouho poté, co skupina dorazila do Mahé, byla převezena na ostrov Félicité, kde pobyla pět let.
Ostrov byl pojmenován na počest Félicité Lesur, dcery francouzského kapitána a přítele Nicolase Marion-Dufresne, který prozkoumával vody Indického oceánu. Z historických pramenů vyplývá, že sultánovo vyhnanství nebylo strastiplné, naopak. Jakmile se situace v malajsijském Peraku uklidnila, mohl se vrátit zpět do Victorie. S oblibou hrával kriket, sbíral vycházkové hůlky a seychelskou flóru obohatil výsadbou malajsijského ovoce. Domorodci mu byli obzvlášť vděční za banana mille, banánovník, jehož trs může obsahovat až tisíc plodů. Tato přírodní konzerva Seychelanům pomáhala přežít hladové časy.
Sultán okouzloval Brity i svou znalostí angličtiny a navzdory svému statusu vyhnance stále patřil ke společenské elitě. Jako člen kriketového klubu hrával s britskými důstojníky, v oblibě měl také fotbal a účastnil se soutěží v pouštění draků. Seychely údajně stojí také za vznikem malajsijské hymny. Jedna z legend se odvolává na sultánovu dceru, která v Mahé slyšela popěvek francouzské romantické písně La Rosalie, a její bratr Raja Ngah Mansur se ho naučil hrát na housle. Když v roce 1888 Mansur dorazil do Anglie u příležitosti zlatého jubilea královny Viktorie, britský důstojník chtěl slyšet hymnu Peraku. Mansur zapískal známý tón a hudebník jej přepsal do not. Během svého sedmnáct let trvajícího rajského exilu sultán Abdullah z Peraku trval na své nevině a požadoval po britské vládě, aby se mohl vrátit domů, což mu bylo umožněno v roce 1894. Jedna z jeho manželek ale na Seychelách zemřela, byla první Muslimkou pohřbenou na místním hřbitově a na její počest jeho část slouží jako poslední místo odpočinku pro vyznavače muslimské víry.
Poté, co sultán opustil Félicité, ostrov se proměnil v kokosovou plantáž s padesáti obyvateli. V roce 1902 bylo rozhodnuto, že tu vznikne vězení pro dvě stě padesát jihoafrických rebelů, kteří si tady odpykají doživotní trest. O rok později byly Seychely vyhlášeny za samostatnou britskou kolonii oddělenou od Mauricia a od vězeňského plánu se upustilo. Félicité dále sloužil jako úrodná plantáž produkující vedle kokosu také skořici, kešu oříšky a byl také zdrojem kvalitního dřeva, které se využívalo pro výrobu nábytku a stavbu lodí. Až do roku 2007 si ostrov líně klimbal pod tropickým sluncem, to se změnilo poté, kdy seychelská vláda garantovala skupině investorů devadesát devět let trvající smlouvu k pronájmu ostrova a vybudování luxusního resortu. Do hry vstoupil singapurský developer Kishore Buxani a věci se daly rychle do pohybu. Proběhly rozsáhlé práce spojené se zalesněním Félicité a dalším cílem bylo zbavit ostrov nepůvodních druhů, které se sem dostaly v době fungování plantáže. Snaha se vyplatila, původním a endemickým druhům se začalo opět dařit v jejich přirozeném prostředí. A v říjnu roku 2016 už nebránilo nic tomu, aby zde byl otevřen resort Zil Pasyon pod luxusní hlavičkou Six Senses, jenž zabírá pouhou třetinu ostrova a zbytek je dílo přírody. Ekologie a udržitelnost byly od počátku středobodem jeho konceptu, který mu už vynesl druhé místo v kategorii nejudržitelnější destinace Afriky. „Jsme nadšení, že se náš malý ostrov probojoval tak daleko. Angažujeme se v řadě projektů, jako je monitoring želv, ochrana korálů, odmítání plastů, ale nejvíce jsme hrdí na rehabilitaci původního prostředí vzácné palmy coco de mer,“ nechala se slyšet Anna Zora, která v resortu zastává post sustainability manager.
Ubytování je stejně unikátní jako samotné místo. Dokonalé zázemí s výhledem na oceán naleznete v prostorných vilách obklopených tropickou vegetací s jednou či dvěma ložnicemi, samozřejmostí je privátní infinity pool a k dispozici vám bude také GEM – guest experience maker. Resort upozorňuje, že jeho tropická nirvána je natolik nakažlivá, že byste snad mohli mít nutkání zahodit pas a zůstat. Pokud byste byli takto zasaženi, máte možnost si zakoupit některou z rezidencí navrženou renomovaným architektem Richardem Hywelem Evansem, který vily citlivě zakomponoval do dramatických křivek panenského pobřeží. Jako resident ostrova můžete očekávat servis hodný červeného koberce. Třešničkou na dortu je, že ostrov Félicité leží mimo cyklonový pás, léto tady na vás čeká celý rok.