Od Pyrenejí kousek, do Afriky co by kamenem dohodil. Však přímý let z Prahy trvá příjemné čtyři a půl hodiny. Přistáváme na letišti v Santa Cruz, a byť je srpen, teplota je příjemných pětadvacet – místní klima dělá z Madeiry ideální celoroční cíl, ani v zimě totiž nejnižší noční teploty neklesají pod jedenáct stupňů. Ne nadarmo zní jedno z přízvisek Ostrov věčného jara.
Míříme do hotelu a já se nemohu dočkat, až tenhle ostrov, který mne vždy lákal určitou tajemností a koloniálními dálkami, začnu objevovat. Jaká tedy Madeira je?
Voňavá a neskonale chutná. Tady se, alespoň pro mě, všechno točí kolem jídla. Miluji mořské plody. Ale až na Madeiře jsem zjistila, jak má chutnat chobotnice. Lahodné křehké maso, přesný opak gumového cosi, které mi na talíři přistávalo dřív. Ale cokoliv jsem během svého týdenního pobytu ochutnala, bylo skvostné. Ať to byl tuňák, espada (tkaničnice atlantská) nebo místní specialita espetada, což je špíz z hovězího masa ochuceného česnekem a bobkovým listem.
Kdo je na Madeiře, musí ochutnat ponchu, tradiční alkoholický nápoj vyrobený z aguardente de cana, medu, cukru a pomerančového nebo citronového džusu. Poncha je podobná rumu, ale chutná jako limonáda – a může být pěkně zrádná, vždyť její ‚údernost‘ je až šedesát procent. Já z ochutnávky ale vycházím se ctí. Minout nesmíme ani místní lahodná vína, tradiční rumy nebo proslulé místní dezertní víno jménem... Madeira, jak jinak!
Dechberoucí je příroda. Ať ta v moři – na jednom z výletů pozorujeme delfíny skákavé nebo kulohlavce černého –, nebo na souši. Vyrážíme na výšlap na Pico de Arieiro, třetí nejvyšší horu ostrova, kde si dopřáváme východ slunce. U téhož masivu se pak ocitáme další den, kdy nás čeká trek na nejvyšší vrchol Madeiry Pico Ruivo. Nádherná desetikilometrová trasa s úchvatnými výhledy na celý ostrov a okolní moře není pravda pro úplné pecivály. Cestou totiž zdoláváme zhruba pět tisíc schodů – napřed sestupujeme téměř až na úroveň mořské hladiny, abychom ztracené metry vzápětí zase nabrali.
Vynechat nesmíme hlavní město Funchal, které dýchá živou atmosférou a doslova přetéká bary, kavárnami a kavárničkami všech velikostí, barev a vůní. Zajímavé pohledy nabízí svezení kabinovou lanovkou z přístaviště do městské části Monte. Madeira nese i českou historickou stopu, v exilu tu žil poslední český král Karel I., který tu roku 1922 zemřel a je v Monte pochován.
Neotřelou atrakcí jsou proutěné sáně s kovovými ližinami, na nichž se z tohoto kopce dostanete zpátky dolů. Po silnici. Sáňky pojmou dva pasažéry a ovládají je řidiči, kteří brzdí a ovládají směr pomocí speciálních bot s tlustými gumovými podešvemi.
Typickým prvkem jsou zavlažovací kanály levadas, jejichž hlavní funkcí je rozvádět vodu z vlhkého severu na suchý jih. Na celém ostrově jich je na dva a půl tisíce kilometrů. My se vydáváme na levádu s pětadvaceti vodopády a připadáme si jako v pohádce. Nebo spíš jako v Pánovi prstenů.
Madeira nabídne své i těm, kteří po výletování a objevování zrovna netouží. Ač nejde o vyloženě plážovou destinaci – místa na koupání a polehávání u moře se i tak pochopitelně najdou – čas lze trávit v kavárnách, nepřeberných restauracích, ve vinařstvích nebo na golfových hřištích.
Báječné je, že Madeira je lokalitou doslova celoroční. Příjemné jsou útěky ze středoevropských zimních plískanic. Tak třeba už první prosincový den se Funchal převléká do svátečního kabátu, rozzáří se tisíci světel a kouzelný duch Vánoc neutuchá až 10. ledna. Ostrované tvrdí, že prosinec je měsícem zasvěceným ‚festě‘ – slaví se opravdu důkladně. Čas adventní je spojen s řadou kulturních akcí. Každou domácnost zdobí jesličky oslavující Ježíškovo narození, ulicemi voní medový koláč. Místní se nikdy neobejdou bez dobrého jídla, což v čase vánočním platí dvojnásob. Den před Štědrým večerem městská tržnice Mercado dos Lavradores kypí životem do pozdních nočních hodin. Lidé se posilňují nabídkou pouličních jídel, k typickým v tomto čase patří Vinha d’Alhos, kusy vepřového masa naložené ve víně a česneku. Devět dní před Vánoci probíhá jedna z nejzásadnějších vánočních tradic Madeiřanů – Missa do Parto, mše oslavující devět měsíců těhotenství Panny Marie. Vrcholem svátků je novoroční ohňostroj, jenž byl v roce 2006 zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako největší ohňostroj na světě. Madeira patřící Portugalsku byla navíc zvolena nejbezpečnější evropskou vánoční destinací pro rok 2020.
V neposlední řadě je ostrov i dobrým cílem pro fotbalové fanoušky. Nebo přinejmenším příznivce Manchesteru United, Realu Madrid nebo Juventusu. Vždyť ve Funchalu se narodil Christiano Ronaldo!