Nezkrotná Kanada – země, kde se člověk klaní přírodě

 

Druhá největší země světa hned na první pohled okouzlí rozmanitostí krajiny. Rozlehlé prérie náhle přechází ve strmé svahy zasněžených Skalistých hor, drsné pobřeží skrývá nedotčené pláže, na severu arktické vody omývají věčně zmrzlé ledovcové útvary, zatímco se vnitrozemí zelená hlubokými lesy, mezi kterými probleskují tyrkysová jezera. Je až překvapivé, že uprostřed této divočiny vzkvétá metropolitní život. Města s impozantní historií pulzují kulturním děním, zároveň si ale zachovávají pevné pouto s přírodou. Obyvatelé Kanady jsou stejně různorodí jako její krajina. Mísí se zde kultury domorodého obyvatelstva i frankofonních národů, početná asijská komunita žije po boku britských expatů. Každá jednotlivá kultura tak vetkává svůj motiv do mozaiky kanadské gastronomie či umělecké scény. Právě díky této kombinaci je Kanada úžasnou zemí k poznávání, ať už přijedete na pár dní, anebo se tu rozhodnete strávit celý život.

S prvními jarními slunečními paprsky se zejména jih Kanady postupně halí do pestré škály barev. Zatímco ulice Vancouveru, největšího města západně položené provincie Britské Kolumbie, ožívají podobně jako Japonsko festivaly oslavujícími desítky tisíc rozkvétajících třešní, hlavní město Kanady, Ottawa, vzdává stejnou čest milionu tulipánů. Festivalové veselí je na jaře v plném proudu. Toronto se rozezní tóny instrumentů stovek umělců, kteří se sem každoročně sjíždějí na Kanadský týden hudby, Nové Skotsko se připravuje na tradiční festival jabloní a celý východ svou pozornost svorně obrátí k ikoně kanadské gastroscény, javorovému sirupu. Farmáři ve východních provinciích, a zejména pak v Quebecu, už od samého začátku jara navrtávají cukrové javory a začínají sbírat nektar. Právě z něj se pak postupným vařením vyrábí delikátní sirup. Jak dokládá javorový list ve vlajce, sirup je neoddělitelnou součástí národní identity Kanady a přistupuje se k němu leckde se stejnou vážností jako k vínu. Rodinný podnik Érablière Escuminac, sídlící jen kousek od Zálivu svatého Vavřince, využívá unikátního mikroklimatu k vyšlechtění těch nejlepších javorů, stejně jako to dělají burgundská vinařství v případě pinotů.

Hlavní turistickou sezonou jsou v Kanadě letní měsíce, představují ideální období pro objevování nespoutané přírody národních parků. Tím nejstarším je tady Banff, platí za oblíbenou destinací kombinující vodní sporty s horskými výšlapy. Od června do září je místní lákavou aktivitou helihiking, díky němuž lze zdolávat túry po horských hřebenech bez nutnosti obtížného výstupu a sestupu. Směrem na západ, v Britské Kolumbii, leží geologicky unikátní park Yoho s fosilními pozůstatky nejstarších forem života na Zemi. Vodopád Takkakaw, z něhož se řítí ledovcová voda do hloubky 260 metrů, přiláká každoročně do parku přes půl milionu turistů. Až desetkrát tolik návštěvníků si každým rokem přijíždí vychutnat pohled na Niagarské vodopády na hranicích Kanady s USA. Impozantní výhled na celé panorama s ikonickým vodopádem Podkova i menším Americkým vodopádem se nabízí příhodně právě z kanadské strany. Parné léto se nejlépe tráví u vody, což potvrdil i časopis National Geografic, který v roce 2011 vyhlásil jezerní oblast Muskoka v provincii Ontario nejlepší destinací na světě pro letní dovolenou. Jezer se v Kanadě nachází přes tři miliony, což je více než mají všechny země světa dohromady, a jen Ontario samotné zadržuje ve svých 250 000 jezerech třetinu světového objemu sladké vody.

 

Kanadský podzim je rájem pro dobrodružné povahy – toto období je totiž ideální pro pozorování medvědů grizzly v divoké přírodě. Zhruba třicet minut hydroplánem od severního cípu Vancouverského ostrova se rozkládá deštný prales Great Bear tvořený mnohasetletými cedry, mezi nimiž se volně pohybují medvědi, vlci i pumy. Přímo v srdci pralesa se na hladině zátoky Smith Intlet pohupuje na pontonu vystavěná Great Bear Lodge, která pro své návštěvníky organizuje výpravy do divočiny. Na palubě lodi vyráží malé skupinky pozorovatelů sledovat divoké šelmy, kochat se krásou podzimem zbarvené přírody a dočista s ní splynout. Pověstné jsou ale především kanadské zimy, nabízí totiž jedny z nejlepších lyžařských podmínek na světě. Hned kousek od západního pobřeží, ve světoznámé oblasti Whistler, leží středisko Blackcomb, které bylo několikrát vyhlášeno nejlepším lyžařským střediskem v Severní Americe. Menší Revelstoke vedle prémiových sjezdovek láká odvážné dobrodruhy na výlet na sněžnicích k horkým pramenům. Východně od prašanem zavalených vrcholků Britské Kolumbie se začala psát historie komerčního heliskiingu, když v roce 1963 vzal horský průvodce Hans Gmoser prvních dvacet klientů helikoptérami do hor Bugaboo nedaleko národního parku Banff. Zcela na druhé straně, zhruba 130 kilometrů od Montrealu, pak leží v Laurentianských horách středisko Mont Tremblant vyhlášené pro své après-ski.

Stejně jako jsou Australané známí jako Aussies a Novozélanďané jako Kiwis, Canucks je slangové označení pro obyvatele Kanady. Fanoušci ledního hokeje pak jistě znají tým Vancouver Canucks, který je trnem v oku americkým Boston Bruins.

Oficiální měnou je kanadský dolar, při placení drobnými mincemi se ale setkáte hlavně s názvem loonie. Toto označení jednodolarových mincí je snadno vysvětlitelné – na jedné straně mají vyobrazenou potáplici (anglicky loon), což je druh vodního ptáka s výskytem převážně v Severní Americe. A aby se to rýmovalo, dvoudolarovka je známá jako toonie.

Chystáte se na výlet do hor? Pak si určitě nezapomeňte vzít toque! Tento název pro zimní čepici pochází z arabštiny a do středověké francouzštiny si našel cestu již v 15. století. Někteří Kanaďané v těchto čepicích fungují prakticky po celý rok – dobře totiž znají nevyzpytatelnost místního počasí.

Populární termín pro přípitek je v místní angličtině používán i ve smyslu ,rádo se stalo‘. Pokud vám někdo poradí či například pomůže vybrat ten nejslušivější toque, pravděpodobně uslyšíte na konci jeho věty zvonivé cheers!

Na rozdíl od sousedních Spojených států používá Kanada metrický systém měření, zmást vás ale může místní názvosloví. Pokud vám tedy Kanaďané budou popisovat, že vás od dalšího Timmies dělí 20 klicks, čeká vás cesta dlouhá 20 kilometrů.

Padá na vás odpolední únava? Pak se určitě zastavte v Timmies. Populární řetězec nabízející kávu a donuty patří k místní kultuře stejně neodmyslitelně jako javorový sirup či hokej. Jeho plný název, Tim Hortons, používá jen ten, kdo není opravdový Canuk.

Pokud se ocitnete uprostřed zimy ve vylidněném baru, pravděpodobně uslyšíte barmana uštěpačně narážet na snowbirds. Tak se zde říká Kanaďanům, kteří před tuhou zimou pravidelně utíkají na jih – především pak na prosluněné písečné pláže Floridy, Kalifornie či Texasu.

Ve francouzsky mluvící části Kanady vám postačí základy francouzštiny. Pokud se ale chcete cítit jako opravdový Québécois, hodí se znát i pár místních francouzských frází. Kanaďané jsou známí svou vlídností – za vše poděkují a za vše se i omluví, a i když jsou nespokojení, snaží se nad tím mávnout rukou. Popletl číšník vaši objednávku? Ukradl vám medvěd všechny zásoby? C’est correct! To nevadí, je to v pořádku, a pokračujte s úsměvem.