Tvoří je sto patnáct ostrovů, které jsou jako šňůra přírodních perel. Každý z nich je unikát. Představují zbytky dávného superkontinentu Gondwany. Dělí se na vnitřní ostrovy s typickými žulovými balvany a tropickou vegetací, kde sídlí hlavní turistické resorty, a pak na vnější ostrovy korálového původu roztroušené po obrovské ploše oceánu. Seychely prý pánbůh stvořil, aby lidé věděli, jak vypadá ráj. Jeho pozemský obraz má tuto podobu. Bělostné pláže, tyrkysové moře, celoročně příjemné teploty a dokonalé služby v hotelích, kde luxus je norma. Seychely nejsou jen studnicí evolučního vývoje, ale také laboratoří testující hranice exkluzivity, které se stále posouvají, a mění tak limity možného.
Dechberoucí krása. Absolutní luxus v pojetí matky přírody. Tak poprvé viděl ostrov francouzský objevitel Lazare Picault v roce 1742 a byl natolik uhranut jeho rajskými půvaby, že mu dal i odpovídající jméno, Ile de l‘Abondance, ostrov hojnosti. Vrátil se o dva roky později, aby ho podrobněji zmapoval, a název nakonec změnil na Mahé, a to podle koloniálního správce a námořního důstojníka Bertranda-Françoise Mahé. To se ale časem také změnilo na Isle de Séchelles, na počest vikomta Jeana Moreau de Séchelles, ministra financí Ludvíka XV. Právě jméno královského ministra nakonec nese celé souostroví a Mahé největšímu ostrovu už zůstalo. Jsme na Seychelách, to znamená, že na žádném z ostrovů nechybějí pláže, které jsou jako vystřižené z učebnice na téma dokonalost. Za nejkrásnější na Mahé je považována Petite Anse, k nejznámějším patří Beau Vallon táhnoucí se v délce tří kilometrů. Celou pětinu ostrova pokrývá národní park Morne protkaný turistickými stezkami. Více o ostrově Mahé...
Je druhým největším ostrovem Seychelského souostroví, vzdálený asi padesát kilometrů od Mahé. Zosobňuje ideální kompromis mezi živějším rytmem na hlavním ostrově a mezi Digue, kde domorodci dokázali zpomalit čas. Ostrov si na své celosvětově proslulé jméno musel chvilku počkat. Jeho objevitel, francouzský průzkumník Lazare Picault, ho v roce 1744 pojmenoval Palmový ostrov. Arabští obchodníci jej využívali jako přístav a jeho bujná vegetace sloužila pirátům jako dokonalá skrýš. Praslin se z něj stal až v roce 1768, byl tak pojmenován na počest francouzského diplomata a státníka Césara Gabriela de Choiseul, vévody z Praslinu. Dnes je ostrov luxusní pohlednicovou destinací, kde jedinou povinností je užívat si života plnými doušky. Pláže, z nichž nejznámější je Anse Lazio, byly stvořeny pro šnorchlování a sladké nicnedělání. Více o ostrově Praslin...
Je to veřejné tajemství. La Digue je nejkrásnějším ostrovem Seychel. Máte to ale jako v soutěži Miss, kdy o hodnocení krásy rozhodují osobní preference. Co je malé, to je hezké. V případě La Digue to platí stoprocentně. Ostrov má rozlohu deset kilometrů čtverečních, přesto patří k nejznámějším z ostrovů. Jeden z hlavních magnetů se jmenuje Anse Source d‘Argent, údajně nejkrásnější pláž z celých Seychel se řadí i k nejfotografovanějším na světě. Důvod je prostý. Nejblankytnější modř, písek připomínající jemný pudr a žulové balvany z prehistorických dob dodávající dramatičnost těmto přírodním kulisám. Hollywoodští filmaři tento dokonalý kousíček země milují, Anse Source d‘Argent si zahrála i ve filmu Trosečník s Tomem Hanksem v hlavní roli. Více o ostrově La Digue...
Pátý největší ostrov Seychelského souostroví má smysl pro drama. Zalesněný ostrov lemovaný dokonalými plážemi, k jehož divoké kráse patří žulové balvany. Dlouho byl zapomenutým klenotem hozeným do tyrkysového oceánu. Kdysi sem byli lidé posíláni do vyhnanství, dnes si přejí, aby z tohoto ráje nebyli vyhnáni. Nikdy. Nachází se čtyři kilometry od ostrova La Digue a cesty sem vedou dvě. Zvolit můžete dvacetiminutový zážitkový let helikoptérou z Mahé či plavbu v motorovém člunu z ostrova Praslin. Félicité je francouzský výraz pro blaženost. Do tohoto rajského exilu byli vysíláni nepohodlní kriminálníci, mezi nimi i ti, kteří se pokusili o atentát na Napoleona, či sám malajsijský sultán Abdullah z Peraku, obviněný z vraždy britského občana Jamese Birche. Sultánovy exilové roky započaly roku 1877, nebyl ale žádným osamoceným vězněm. Na Seychely ho doprovázela početná družina zahrnující jeho děti, manželky a služebnictvo. Nedlouho poté, co skupina dorazila do Mahé, byla převezena na ostrov Félicité, kde pobyla pět let. Více o ostrově Félicité...